Tisková zpráva Hnutí za aktivní mateřství
31. ledna 2019
ČEŠTÍ PORODNÍCI SE VYSMÍVAJÍ PORODNÍM DOMŮM I RODIČKÁM?
Premiér Vlády ČR a zároveň předseda Rady Vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Andrej Babiš představil 28.ledna na jednání této rady svůj záměr založení dvou porodních domů. Tento pilotní projekt by se měl podle premiérových slov stát součástí Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze ve spolupráci s lékařem Antonínem Pařízkem a Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN).
Porodní dům je zdravotnické zařízení, vedené autonomními porodními asistentkami. Výhradně ty zde poskytují péči zdravým, tzv. nízkorizikovým ženám. Pokud se u porodu projeví komplikace, porodní asistentka předává rodící ženu do sekundární péče, tedy do běžné porodnice, kde je přítomen lékař/lékařka. V případě, že garantem porodního domu (zde spíše porodního centra v areálu nemocnice) bude lékař, nelze zaručit autonomii takového zařízení. Už vůbec nelze spoléhat, že zde budou respektována práva jak rodících žen, respektive rodičů, tak odborná doporučení pro normální porod, pokud v jeho domovské nemocnici respektována nejsou.
Lékaři a lékařky jsou svým studiem připravováni zejména na řešení komplikací, zatímco odbornicí na péči o ženy a novorozence při normálním, fyziologickém porodu je porodní asistentka. Právě zástupkyně této profese by měly být přizvány do debaty o porodních domech.
Před bezmála dvaceti lety se VFN pod vedením Pařízka rozhodla nabízet tzv. ambulantní porod. V jejich podání to byl poměrně složitý proces, kdy matka s dítětem mohla odejít z porodnice nejdříve 20 hodin po porodu domů, kde ji postupně navštívilo několik odborníků včetně gynekologa a neonatologa. Tato “nadstandardní” služba stála 6 000 Kč a byla výsměchem zdravé a bezpečné péči o ženu a dítě z odborného i ekonomického hlediska. K péči o matku i novorozence nejen v domácím prostředí je totiž plně kompetentní porodní asistentka, jejíž péče by mohla být navíc hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Po nějakém čase profesor Pařízek sám přiznal, že o tuto službu nebyl zaznamenán téměř žádný zájem. Pokud koncepci porodního domu uchopí nemocnice podobně jako ambulantní porod, je na místě reálná obava, že péče zde poskytovaná nebude v souladu s odbornými doporučeními pro normální porod a nebude vycházet z potřeb žen a dětí, resp. celé rodiny.
Předsedkyně Hnutí za aktivní mateřství Petra Sovová navštívila na jaře 2016 porodní centrum v berlínském Charlottenburgu: “Nachází se v areálu nemocnice, se kterou ho spojují jediné dveře. Tamní porodní asistentky nám vysvětlily, že fungují pouze jednosměrně – pokud má rodička nějaký zdravotní problém, který přesahuje možnosti porodního centra, dveře otevřou a ženu převezou či častěji pěšky doprovodí na porodní sál nemocnice. Lékaři do porodního centra nevstupují. V tomto zařízení si mohou ženy vybrat z několika útulných porodních místností, ročně se tu narodí kolem 300 dětí.”Celkově existuje v sousedním Německu kolem sedmdesáti porodních domů a center. Pro srovnání: v roce 1993 byly pouze tři.
V České republice zcela chybí primární péče poskytovaná porodními asistentkami. Porodní dům je šance, jak tuto péči do našeho systému implementovat. Jak se ministerstvo zdravotnictví dozvědělo z ankety na svém facebookovém profilu, po porodních domech je u nás z řad rodičů velká poptávka. Byla by velká škoda tuto šanci promarnit a nenabídnout jim zdravou a bezpečnou péči ve skutečném porodním domě.
KONTAKTY:
Petra Sovová, předsedkyně Hnutí za aktivní mateřství, 776 465 486, ham@iham.cz
Porodní dům / porodní centrum NENÍ:
- Gynekologicko-porodnické oddělení s vanou a útulnými prostory.
- Oddělení, kde je poskytovatelem péče lékař a jemu podřízené porodní asistentky.
- Zařízení, které nabízí současně péči i rizikovým ženám.
- Zařízení, které žena nemůže navštěvovat v celém průběhu těhotenství.