TISKOVÁ ZPRÁVA Hnutí za aktivní mateřství (H.A.M.) a Unie porodních asistentek (UNIPA)
18. listopadu 2016, Praha
Začátkem týdne se na stránkách Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje a posléze v některých médiích objevila zpráva o údajně velmi dramatickém zásahu ZZS Středočeského kraje u porodu doma. Na Hnutí za aktivní mateřství se obrátila porodní asistentka, která byla u porodu přítomna, se zcela jinou verzí události. Tu posléze potvrdili i rodiče narozeného dítěte.
Na facebookové stránce ZZS Středočeského kraje popisuje lékař a náměstek ZZS Středočeského kraje Jiří Knor událost jako drama, kde nebýt zásahu zdravotníků ZZS, dítě by nepřežilo. Porodní asistentka, která byla u porodu přítomna, popisuje přitom okolnosti takto:
“Záchranáře volal na můj popud otec rodícího se dítěte, protože jsem zjistila, že srdeční ozvy dítěte se během porodu příliš snížily. Záchranáři dorazili několik minut před samotným narozením dítěte a po příjezdu přihlíželi mé práci a asistovali.
Miminko po porodu nebylo v dobrém stavu, takže jsem zahájila úkony k podpoře životaschopnosti dítěte – taktilní stimulaci, fyzický kontakt s matkou, přikrytí – uchování v teple, vyčištění pusinky, prodýchnutí ambuvakem. Pupeční šňůra stále ještě tepala a srdeční akce miminka byla dobrá. Záchranáři situaci sledovali, asistovali a pomohli s odsátím dýchacích cest. Jiného jejich aktivního zásahu nebylo třeba, protože stav dítěte se stále viditelně lepšil. Po 30 minutách již se stav novorozence nelišil od stavu běžného novorozence bez počátečních komplikací. Proto rodiče odmítli následný transport sebe i dítěte do porodnice a zůstali doma, kde jsem s nimi ještě několik hodin zůstala i já.
Záchranáři se chovali profesionálně, na zavolání přijeli, byli k dispozici a čekali, zda bude potřeba zasáhnout, což nakonec třeba nebylo. To ovšem nelze většinou předpokládat dopředu. Nabídli rodičům transport do porodnice. Když to rodiče odmítli, záchranáři to respektovali, nechali si od rodičů podepsat reverz a odjeli.
Šlo o matčino již 4. dítě a matka je zdravotní sestra, která dříve pracovala na ARO.
Dítě se nadále vyvíjí jako zdravý fyziologický novorozenec, což jsem viděla na poporodní návštěvě druhý den po porodu a konstatovala to i dětská lékařka, která přišla dítě prohlédnout.”
Porodní asistentka si přeje zůstat v anonymitě.
Rodiče verzi porodní asistentky potvrzují a dodávají: “Jako rodiče dítěte bychom chtěli především poděkovat porodní asistentce a celému týmu ZZS za jejich profesionální a přitom velmi lidský přístup. Mrzí nás, že zveřejněním nepravdivých informací, obzvláště v buvárních mediích, dochází k účelovému ovlivňování názorů laické i odborné veřejnosti.” S ohledem na nedávno proběhlý porod si rodina nepřeje zveřejňovat kontakt. Případné dotazy můžeme předat a nechat na zvážení rodičů, zda a kdy odpoví. Děkujeme za pochopení.
H.A.M. se dlouhodobě zabývá problematikou mimonemocničních porodů. Počet žen, které každoročně v Česku porodí plánovaně své děti doma, rychle narůstá. Podle odhadů H.A.M., Aperia a profesních organizací porodních asistentek jde o několik stovek žen ročně. Znepokojující je v tomto ohledu nejen akutní nedostatek porodních asistentek, takže mnoho žen rodí bez odborné pomoci – ale zejména neochota státu situaci řešit. “Plánovaný porod doma je srovnatelně bezpečný jako v nemocnici. Ovšem za splnění dvou podmínek: přítomnost kvalifikované porodní asistentky a existence státem zajištěné návazné péče”, reaguje na případ Petra Sovová, předsedkyně H.A.M. a dodává: “Tento porod bychom měli spíš vyzdvihovat jako příklad profesionality porodní asistentky a funkčnosti Záchranné služby, nikoliv jako příklad nějakého hazardu. Je skvělé, že se rodičům podařilo komunitní porodní asistentku najít, v některých regionech se to ženám nedaří, v České republice je jich nedostatek. Podle Světové zdravotnické organizace je přitom právě porodní asistentka nejvhodnější odbornicí na normální porod.”
Pokud je u některého porodu potřeba akutního zásahu, spolupráce se zdravotníky Záchranné služby v těchto situacích funguje většinou velmi dobře, jak dosvědčují některé porodní asistentky i rodiče. Je tedy nepochopitelné, proč vedení ZZS Středočeského kraje vydává tak zavádějící informace.
Lékař Jiří Knor, který zveřejnil nepravdivé informace o události, u zmiňovaného porodu nebyl přítomen. Je zároveň předkladatelem petice proti plánovaným porodům doma, kde rovněž argumentuje nepravdivými údaji: http://www.zachrannasluzba.cz/info/2012_petice_dom_porody.pdf
Považujeme za žádoucí, aby se začal plánovaný porod doma hodnotit věcně, odborně, v souladu s Evidence Based Medicine. Aby se scházeli zástupci skupin, kterých se to týká. Tedy rodičů, porodních asistentek, záchranářů, porodníků, pediatrů, zástupců pojišťoven a hledali společná řešení, jak zajistit péči u porodů doma bezpečně.
KONTAKTY:
Petra Sovová, předsedkyně Hnutí za aktivní mateřství, 776 465 486, petra.sovova@iham.cz
Ivana Königsmarková, prezidentka Unie porodních asistentek, 602 816 081, i.konig@volny.cz
Odkazy na původní články:
http://tn.nova.cz/clanek/miminko-po-domacim-porodu-nedychalo-matka-odmitla-prevoz.html
http://prazsky.denik.cz/nehody/domaci-porod-se-zmenil-v-drama-20161115.html
http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/planovane-domaci-porody-ocima-zachranaru-20161117.html
A k debatě o fungující návazné péči přikládáme i článek biostatističky Markéty Pavlíkové:
http://www.biostatisticka.cz/transfer-neni-znamka-selhani-ale-funkcnosti-systemu/
“Plánovaný porod doma je srovnatelně bezpečný jako v nemocnici. Ovšem za splnění dvou podmínek: přítomnost kvalifikované porodní asistentky a existence státem zajištěné návazné péče”, reaguje na případ Petra Sovová, předsedkyně H.A.M.
V současné době není v ČR splněna ani jedna.
Ano, právě to dlouhodobě kritizujeme. Přítomnost kvalifikované porodní asistentky je mnohdy (podle našich odhadů přibližně u poloviny porodů) splněna, ovšem tyto odbornice riskují až milionovou pokutu a pracují pod značným tlakem.
“Miminko po porodu nebylo v dobrém stavu, takže jsem zahájila úkony k podpoře životaschopnosti dítěte – taktilní stimulaci, fyzický kontakt s matkou, přikrytí – uchování v teple, vyčištění pusinky, prodýchnutí ambuvakem. Pupeční šňůra stále ještě tepala a srdeční akce miminka byla dobrá. Záchranáři situaci sledovali, asistovali a pomohli s odsátím dýchacích cest. Jiného jejich aktivního zásahu nebylo třeba, protože stav dítěte se stále viditelně lepšil.”
Záchranáři “pomohli s odsátím”? Tím odsátím miminko nejspíš zachránili! Asistentka dítě prodýchávala ambuvakem, čímž mohla do dýchacích cest zavléct infekci anebo i vmést částečku tkáně, která by je mohla ucpat. Nebo máte jiný názor?