6 Klasifikace praktik, které se využívají při normálním porodu

Tato kapitola klasifikuje postupy, které se běžně využívají při vedení normálního porodu, do čtyř kategorií, v závislosti na jejich užitečnosti, účinnost a škodlivosti. V klasifikaci se odrážejí názory Technické pracovní skupiny pro normální porod. Argumentace pro takovéto rozdělení zde není uvedena, čtenář se odkazuje na předchozí kapitoly této příručky, které jsou výsledkem úvah a diskusí pracovní skupiny a které se zakládají na nejvěrohodnějších důkazech dostupných v dnešní době (čísla kapitol jsou uvedena v závorkách).

KATEGORIE A:

6.1 Praktiky, které jsou jednoznačně prospěšné a které by měly být podporovány

• Porodní plán, který stanoví, kde se porod uskuteční a kdo ho povede, a který je vypracován ve spolupráci s budoucí matkou během těhotenství a je oznámen jejímu manželovi / partnerovi případně i její rodině (1.3).
• Vyhodnocení rizikovosti těhotenství během prenatální péče, přehodnocené během každého kontaktu se zdravotnickým systémem a v době prvního kontaktu s poskytovatelem péče při porodu (1.3).
• Sledování tělesného a psychického stavu ženy během všech dob porodních (2.1).
• Poskytnutí tekutin (orálně) během porodu (2.3).
• Respektování výběru místa porodu, který žena učinila po náležitém poučení (2.4).
• Poskytování péče při porodu na nejperifernější úrovni, na které je porod uskutečnitelný a bezpečný, a kde se žena cítí jistě a bezpečně (2.4, 2.5).
• Respektování práva ženy na soukromí v místě porodu (2.5).
• Empatická podpora od poskytovatelů péče během porodu (2.5).
• Respektování ženina výběru společníků při porodu a narození dítěte (2.5).
• Poskytnutí ženám tolik informací a vysvětlení, kolik si žádají (2.5).
• Neinvazivní, nefarmakologické postupy mírnění porodních bolestí, jako například masáže a relaxační techniky (2.6).
• Monitorování plodu prostřednictvím periodické auskultace (2.7).
• Použití materiálů pro jednorázovou spotřebu a náležitá dekontaminace nástrojů pro opakované užití během celého porodu (2.8).
• Použití rukavic při vaginálním vyšetření, během porodu dítěte a při zacházení s placentou (2.8).
• Volnost ve výběru polohy a pohybu během porodu (3.2).
• Podpora jiné polohy než vleže na zádech v I. době porodní (3.2, 4.6).
• Pozorné sledování vývoje porodu, například pomocí partografu WHO (3.4).
• Preventivní aplikace uterotonik ve III. době porodní u žen s rizikem poporodního krvácení a u žen, které jsou ohrožené i malou ztrátou krve (5.2, 5.4).
• Sterilita při stříhání pupeční šňůry (5.6).
• Prevence podchlazení u novorozence (5.6)
• Časný tělesný kontakt mezi matkou a dítětem a podpora zahájení kojení v první hodině po porodu v souladu s pokyny WHO o kojení (5.6).
• Rutinní vyšetření placenty a plodových blan (5.7).

KATEGORIE B:

Praktiky, které jsou jednoznačně škodlivé nebo neefektivní a které by měly být eliminovány

• Rutinní provádění klystýru (2.2).
• Rutinní oholení pubického ochlupení (2.2).
• Rutinní nitrožilní infúze během I. doby porodní (2.3).
• Rutinní preventivní zavedení nitrožilní kanyly (2.3).
• Rutinně nařízená poloha vleže na zádech během porodu (3.2, 4.6).
• Vyšetření per rectum (3.3).
• Použití rentgenové pelvimetrie (3.4).
• Aplikace uterotonik v kterékoli době před vypuzením plodu takovým způsobem, že jejich účinek nemůže být kontrolován (3.5).
• Rutinní využití polohy na porodním lůžku s podpěrkami nebo bez nich během porodu (4.6).
• Zaměřené úsilí na tlačení se zadrženým dechem (Valsalvův manévr) během II. doby porodní (4.4).
• Masáž a roztahování perinea v II. době porodní (4.7).
• Aplikace orálních tablet ergometrinu ve III. době porodní jako prevence nebo kontrola krvácení (5.2,5.4).
• Rutinní aplikace ergometrinu parenterálně ve III. době porodní (5.2).
• Rutinní výplach dělohy po porodu (5.7).
• Rutinní vyšetření (manuální kontrola) dělohy po porodu (5.7).

KATEGORIE C:

Praktiky, které nelze jednoznačně doporučit, protože neexistuje dostatek důkazů o jejich prospěšnosti, a které by měly být aplikovány jen po zralé úvaze až do doby, než je další výzkum objasní

• Nefarmakologické metody mírnění bolesti, jako například použití bylinek, ponoření do vody nebo nervová stimulace (2.6).
• Rutinní provedení časné amniotomie v I. době porodní (3.5).
• Tlak na fundus během porodu (4.4).
• Zásahy na ochranu perinea a vedení hlavy novorozence v okamžiku narození (4.7).
• Aktivní manipulace s novorozencem v okamžiku narození (4.7).
• Rutinní aplikace oxytocinu, kontrolovaná trakce pupeční šňůry nebo kombinace těchto postupů během III. doby porodní (5.2, 5.3, 5.4).
• Časné zaškrcení pupeční šňůry (5.5).
• Stimulace bradavky ke zvýšení intenzity děložních stahů během III. doby porodní (5.6).

KATEGORIE D:

Praktiky, které se často používají nevhodně

• Omezení příjmu potravy a tekutin během porodu (2.3).
• Mírnění bolesti léčivy pro celkovou aplikaci (2.6).
• Mírnění bolesti epidurální analgezií (2.6).
• Elektronické sledování plodu (2.7).
• Použití roušek a sterilních oděvů při péči během porodu (2.8).
• Opakované nebo časté vaginální vyšetření, zejména pokud je prováděné více než jedním poskytovatelem péče (3.3).
• Augmentace oxytocinem (3.5).
• Rutinní převoz rodičky do jiné místnosti na počátku II. doby porodní (4.2).
• Cévkování močového měchýře (4.3).
• Povzbuzování ženy, aby tlačila už od okamžiku, kdy je diagnostikována úplná nebo téměř úplná dilatace děložního hrdla, dříve než žena sama ucítí potřebu tlačit (4.3).
• Rigidní snaha o dodržení stanoveného trvání II. doby porodní, například 1 hodiny, v případě, že stav matky i plodu je dobrý a porod pokračuje (4.5).
• Operativní porod (4.5).
• Liberální nebo rutinní užívání episiotomie (4.7).
• Manuální kontrola dělohy po porodu (5.7).

pokračování